|
|
Mobilizace markerů elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Martínková, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je separační metoda, která se využívá k separaci nabitých látek v elektrickém poli. Látky putují k detektoru díky vlastní elektroforetické mobilitě a elektroosmotickému toku v kapiláře. Separace probíhá na základě elektroforetické mobility látek, která je přímo úměrná náboji a nepřímo úměrná hydratovanému poloměru iontu. Z toho vyplývá, že neutrální látky tvoří při separaci jedinou zónu bez vzájemného rozlišení. Neutrální dobře absorbující látky tak lze využít jako markery průměrného elektroosmotického toku. Bylo však zjištěno, že některé markery mají tendenci se mobilizovat kladně či záporně vůči rychlosti elektroosmotického toku. Tato mobilizace je způsobena interakcemi markeru se složkami separačního pufru. Cílem práce bylo proměřit mobilizace jednotlivých běžně používaných markerů EOF v kombinaci s různými kationty acetátového pufru a najít tak "ideální" marker, jehož mobilita by se od skutečného EOF odlišovala jen minimálně, popřípadě najít kombinaci marker/pufr, které je lepší se při měření vyvarovat. Bylo otestováno celkem 11 markerů a jim strukturně příbuzných látek v kombinaci se šesti kationty základního elektrolytu. Bylo zjištěno, že některé markery dosahují hodnotami své relativní mobility až pěti procent limitních mobilit malých anorganických kationtů. Z...
|
|
|
Separace látek tvořících kapalné krystaly pomocí bezvodé kapilární elektrokinetické chromatografie
Čokrtová, Kateřina ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Kapalné krystaly jsou látky široce využívané v elektronice, lékařství a dalších oborech. Analytické separace jsou důležité v oblasti vývoje nových kapalných krystalů pro kontrolu čistoty syntetizovaných látek. Analýza vzorku je důležitá pro zjištění přítomnosti nečistot pocházejících ze syntézy i pro zjištění chirální čistoty látky. Látky tvořící kapalné krystaly neobsahují snadno ionizovatelné funkční skupiny, což vylučuje jejich separaci v kapilární zónové elektroforéze. Elektrokinetická chromatografie je metoda, při které se do základního elektrolytu přidává vhodný surfaktant. Látky bez náboje pak interakcí s elektricky nabitým surfaktantem získávají efektivní náboj, čímž může docházet k separaci, pokud s přidaným surfaktantem interagují rozdílně. Dalším problémem komplikujícím analýzu je velmi nízká rozpustnost analytů ve vodě. Separace v této práci byly proto prováděny v bezvodém prostředí acetonitrilu. Za zmíněných podmínek však byla pozorována nízká opakovatelnost migračních časů látek. Proto byly při následných měřeních využívány kapiláry s různě pokrytou vnitřní stěnou. Úpravou povrchu by mělo dojít ke zlepšení opakovatelnosti migračních časů. Bylo testováno několik druhů pokrytí kapiláry. Nejprve bylo testováno dynamické pokrytí, kdy byla kapilára před sérií měření promyta vodným roztokem...
|
|
|
Vliv aniontů základního elektrolytu na markery elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Čokrtová, Kateřina ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Mobilita elektroosmotického toku je v kapilární elektroforéze důležitou veličinou, protože její hodnota je potřebná pro stanovení efektivní elektroforetické mobility analytů. Ta se používá při elektroforetickém stanovení fyzikálně-chemických konstant, jako jsou disociační konstanta nebo konstanta stability komplexů, kromě toho je však důležitá i v analytické chemii, neboť na hodnotě efektivní mobility je založena identifikace analytů. Nejčastějším způsobem měření elektroosmotického toku je přídavek neutrální látky do vzorku. I neutrální látka však může získat elektroforetickou mobilitu díky interakcím se složkami základního elektrolytu. Tím může dojít k nepřesnému stanovení hodnoty rychlosti elektroosmotického toku. Cílem práce bylo proměřit mobilitu několika běžně i méně používaných markerů v základním elektrolytu obsahujícím různé anionty a nalézt vhodné kombinace marker - anion, při kterých nedochází k velkým chybám v měření. Proměřena byla relativní mobilita osmi markerů v čistém základním elektrolytu a v základním elektrolytu obsahujícím sůl zkoumaného aniontu - chlorid sodný, chloristan sodný či síran sodný. Relativní mobilita byla vždy vztažena k mobilitě thiomočoviny. Jako základní elektrolyt byl použit acetátový pufr. Zkoumanými markery byly: formamid, N-methylformamid,...
|
|
|
Mobilizace markerů elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Martínková, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je separační metoda, která se využívá k separaci nabitých látek v elektrickém poli. Látky putují k detektoru díky vlastní elektroforetické mobilitě a elektroosmotickému toku v kapiláře. Separace probíhá na základě elektroforetické mobility látek, která je přímo úměrná náboji a nepřímo úměrná hydratovanému poloměru iontu. Z toho vyplývá, že neutrální látky tvoří při separaci jedinou zónu bez vzájemného rozlišení. Neutrální dobře absorbující látky tak lze využít jako markery průměrného elektroosmotického toku. Bylo však zjištěno, že některé markery mají tendenci se mobilizovat kladně či záporně vůči rychlosti elektroosmotického toku. Tato mobilizace je způsobena interakcemi markeru se složkami separačního pufru. Cílem práce bylo proměřit mobilizace jednotlivých běžně používaných markerů EOF v kombinaci s různými kationty acetátového pufru a najít tak "ideální" marker, jehož mobilita by se od skutečného EOF odlišovala jen minimálně, popřípadě najít kombinaci marker/pufr, které je lepší se při měření vyvarovat. Bylo otestováno celkem 11 markerů a jim strukturně příbuzných látek v kombinaci se šesti kationty základního elektrolytu. Bylo zjištěno, že některé markery dosahují hodnotami své relativní mobility až pěti procent limitních mobilit malých anorganických kationtů. Z...
|
host ::
RSS.